Časopis Naše řeč
en cz

Vyzvednouti

[Answers]

(pdf)

-

(V. S.) je sloveso kmene ved-, který je ve vésti, vedu. Stará čeština měla za ně sloveso vzvésti, na př. (Alexander) »káza vzvésti žird (žerď) přědlúhú, po niejžto by bylo znáti, gdyž by bylo vojscě vstáti« (Alex. B. 302), (Přemysl) »jedné noci vzvede (= zdvihl, vystavěl) dřěvem hrad, jemuž vzděchu (= dali jméno) Vyšehrad« (Dal. C. 22a). Ke »vzvésti« bylo sloveso nedokonavé »vzvoditi« (= zdvíhati), na př. (řecký král) »blíže k němu koněm skočí, an jiuž sotně (= stěží) vzvodí oči« (Alex. Šaf. 1b); odtud bylo odvozeno příd. jméno »vzvoditý« most (= zdvíhací), na př. »dřéve než (dívky Vlastiny) na hrad přiběhu, mužie na most vzvoditý po nich vzběhu« (Dal. C. 30a), a neporozuměním »svoditý«. Když se časem dokonavé tvary sloves I. třídy začaly nahrazovati dokonavými slovesy třídy II., s nimiž měly společné tvary infinitivní (upadu — upadnu, probodu — probodnu, ukradu — ukradnu a p.), ustoupilo také sloveso »vzvésti, vzvedu« slovesu »vzvednouti, vzvednu« (příč. vzvedl, vzveden), které se pak zanedbáním počátečního v (jako v slovech vzblouditi — zblouditi, vzbuditi — zbuditi a p.) změnilo v nč. »zvednouti, zvednu«. Předpona vz- znamená směr vzhůru (jako ve vzletěti, vznésti se a p.), předpona vy-, s níž sloveso »vyzvednouti« je složeno, byla přidána na označení směru zdola; znamená tedy »zvednouti« tolik co dáti nahoru, na př. ruce zvednouti, »vyzvednouti« pak něco zdola, zhloubi dáti, dostati nahoru, do výše; proto se také slovesa vyzvednouti užívalo ve významu »vystavěti«, na př. »kterýž jest vyzvedl domy naše« (Bible Vel. Sirach. 49, 16). Stejným způsobem je složeno sloveso »vyzdvihnouti«, jehož kořen dvih- (dvig-) značí pohyb vůbec, jak viděti na př. z rus. »dvigať«, hýbati, »dviženie«, pohyb. Po stránce významové není mezi slovesy »zvednouti« a »zdvihnouti« podstatného rozdílu.

Naše řeč, volume 6 (1922), issue 3, p. 95

Previous Vymítiti

Next Zacházeti s čím