Časopis Naše řeč
en cz

Jako noha

[Answers]

(pdf)

-

K přirovnávacímu výrazu »jako noha« (8, 26) nám posílá prof. J. D. tento výklad: »Sám jsem toto rčení slýchával a slýchám v Pardubicích i v jiných městech ve vých. Čechách. Neumím sice pověděti, odkud se rozšířilo obecněji, ale vím, že na Moravě (v okolí Kyjova) říká venkovský lid o něčem tlustém, hmotném (na př. o dřevu, o jelitu atd.), že je to »jako noha u p…e«. Obraz tedy jasný. Ze slušnosti se druhdy onen vytečkovaný pád předložkový vynechává, i zbývá jen rčení zkrácené. Že se význam původně hmotný snadno rozšiřuje a přenáší i na věci nehmotné, jest zjev v jazyce až příliš všední, že není potřebí řeči o tom. A tak se trvám stalo, že nejen věc silná, objemná atp., nýbrž i leccos obrazně — zvláště ve stud. argotu — bývá »jako noha«. Ostatek dodělala móda, záliba v barvitosti, buršikosnost: černá káva, pivo, děvče i výsledek zkoušky může býti »jako noha«. Máme tento původ za docela možný, takové přenášení ustáleného rčení na případy, v nichž podle svého původu není na místě, je opravdu časté. Ale ví-li kdo o původu jiném, prosíme o zprávu; uveřejnili bychom ji už z galantnosti k tomu správnému děvčeti. Kdo ví, [192]nepatří-li i ono starší pražské »to je noha« k témuž kořeni, jako podle prof. D. dnešní »jako noha«; něco hmotného a tedy hrubého může býti »jako noha« a tedy přímo »noha«. Bezpečný soud o tom by se ovšem musil opírati o chronologii těchto výrazů.

Naše řeč, volume 8 (1924), issue 6, pp. 191-192

Previous Abramovice

Next Káď