Časopis Naše řeč
en cz

Z jazykové poradny

[Short articles]

(pdf)

From the Language Consulting Centre

Dotaz

Prosím o vysvětlení, zda je nějaký rozdíl mezi pojmy začít vykonávat předvykonávat před, viz 2 úryvky z nařízení vlády č. 363/2009 Sb.: „o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993“ a v § 1: „Toto nařízení se vztahuje na osoby, které a) vykonávaly před 1. lednem 1993 zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, …“

Odpověď

Sloveso začít patří k tzv. fázovým slovesům; jde o slovesa, která vyjadřují určitou fázi v průběhu děje pojmenovaného plnovýznamovým slovesem (v tomto případě vykonávat), a to buď začátek, typické je právě sloveso začít, nebo jeho konec, např. přestat. Spojením začít vykonávat před se signalizuje pouze počátek děje, samotný děj již před stanovenou lhůtou probíhal. Lze tedy konstatovat, že zásadní rozdíl mezi spojeními začít vykonávat před a vykonávat před není.

 

Dotaz

Chtěl bych vědět, co znamená slovo štosování a jestli je možné ho užít ve spojení s látkovými podstatnými jmény (obilí, štěrk, voda). Myslím, že takové spojení je matoucí a nelogické, protože odporuje gravitačnímu zákonu.

Odpověď

Slovesné podstatné jméno štosování je odvozeno ze slovesa štosovat, to souvisí s podstatným jménem štos. Toto slovo bylo podle Českého etymologického slovníku přejato z němčiny. Výkladové slovníky češtiny shodně uvádějí, že jak podstatné jméno štos, tak sloveso štosovat nepatří do spisovné slovní zásoby, označují tato slova jako obecněčeská. Ve spisovném jazyce je proto vhodné volit pro vyjádření stylově vyšší výraz.

Nový akademický slovník cizích slov (2005) popisuje nespisovné sloveso štosovat slovy ‚ukládat do štosu, štosů‘: např. štosovat polena. Slovník nespisovné češtiny uvádí u štosovat (se) tři významy:1. ‚hromadit (se), kupit‘ (štosuje paragony půl roku), 2. o dopravní zácpě (na spojce se to štosuje už před sedmou), 3. o jídle = vyvolávat říhnutí. Další slovníky sloveso nezachycují.

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1995) a Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) uvádějí u substantiva štos vysvětlení: ‚hranice, sloupec, halda‘ (např. štos papíru, knih, polen). Podle slovníku nespisovné češtiny (2020) je štos ‚hromada (srovnaná), hranice, komínek‘.

Z příkladů uvedených ve slovníku se zdá, že štosovat je možné předměty, které lze uspořádat do určitého srovnaného útvaru. Avšak podíváme-li se na uváděný synonymní výraz halda a hromada, pak je halda podle slovníků ‚velká hromada, kupa‘: halda kamení; halda knih; hromada je ‚množství něčeho na sobě nakupeného, kupa‘. V tomto smyslu už není nutnost uspořádání zmiňována. Píšete, že užití slova štosování ve spojení s látkovými jmény (obilí, štěrk, voda) je matoucí a nelogické, protože odporuje gravitačnímu zákonu. To je sice pravda, avšak v jazyce nemůžeme vždy počítat s přímočarým vysvětlením. Zvláště slova z nespisovné vrstvy jazyka mohou mít relativně vágní význam. Některé výrazy se užívají i v přeneseném, posunutém výrazu. Formulaci štosovat obilí, vodu můžeme v souladu s tím, co uvádí Slovník nespisovné češtiny chápat ve významu ‚hromadit‘, nikoli ‚ukládat do štosů‘.

 

Text je on-line k dispozici v databázi CEEOL.

Naše řeč, volume 105 (2022), issue 4

Previous Jiří Rejzek: Selecí, či selečí?