Časopis Naše řeč
en cz

Naše řeč stoletá a co dál?

Markéta Pravdová, Jan Chromý, Ondřej Dufek

[Editor's notice]

(pdf)

The journal “Our Speech” turns one hundred. What will the future bring?

První číslo časopisu Naše řeč, vydané 1. prosince 1916, začíná naléhavým apelem na hodnoty tradice, čistoty, přirozenosti a samostatnosti. Této myšlence je poplatný i podtitul časopisu: listy pro vzdělávání a tříbení jazyka českého. Přestože první ročník tohoto časopisu, vydávaného III. třídou České akademie věd a umění, má vročení 1917, první číslo vyšlo už na konci roku 1916. Ve vzpomínce Josefa Zubatého, jednoho ze zakládajících členů redakce, se dozvídáme, že tomu tak bylo proto, „aby bylo dosti času na jeho rozšíření i na poznání, jak asi nový časopis bude přijat naší veřejností“ (Zubatý, Naše řeč, 11, 1927, s. 26). Do roku 1951 vycházela Naše řeč po deseti číslech ročně, v roce 1952 nevyšla a od roku 1953 vychází opět nepřetržitě, a to v pěti číslech rozšířeného rozsahu.

Před pár lety jsme se z pozice redaktorů vyjádřili k tomu, jaké jsou vlastně cíle dnešní Naší řeči (Pravdová – Chromý – Dřímal, Naše řeč, 92, 2009). Roli „obecného vzdělavatele a tříbitele češtiny“ si už časopis může přisvojovat stěží – zatímco za první republiky měl tisíce odběratelů, dnes jsou jich jen stovky, přičemž většinu tvoří lingvisté a čtenáři zasvěcení v oboru. To však není nutné brát negativně. Naše řeč se od roku 1916 proměnila v moderní odborné periodikum splňující všechny nároky kladené na soudobé vědecké časopisy. V souvislosti s tím se změnily i její cíle. V citovaném úvodním textu jsme vytkli čtyři, které jsme považovali za hlavní. Naše řeč by podle našeho názoru měla (1) vědecky uchopovat současný stav českého jazyka a jeho vývojové tendence, měla by (2) soustavně představovat novější lingvistické směry, přístupy a orientace, dále by se měla (3) zabývat teoretickými problémy jazykové kultury, sociolingvistiky, jazykového plánování, kodifikace apod. a v neposlední řadě by měla (4) být diskusním prostorem pro obecné otázky českého lingvistického bádání.

Všechny tyto cíle si Naše řeč uchovává i po necelých osmi letech. K prvnímu okruhu za tu dobu přispělo bezpočet drobných i rozsáhlých studií. Druhou část se daří naplňovat články založenými například na výzkumech experimentálních, kvantitativních, sociolingvistických a mnohých dalších. Třetí oblast rozvíjely texty, které se věnovaly obecné koncepci jazykové kultury, respektive některým jejím dílčím aspektům, pojetí spisovnosti či standardu, kodifikaci atd. A konečně poslední cíl našel za tu dobu dílčí uskutečnění v už celkem šesti tematických (dvoj)číslech. Věříme, že tím vším se Naše řeč nemálo zasadila o podnícení kvalitního zkoumání v několika oblastech zájmu české lingvistiky.

O naplňování cílů Naší řeči má vypovídat i toto číslo, zaměřené na jazykovou kulturu. Třetí vytčený cíl sleduje článek Martina Beneše Jak a proč sociologizovat pohled na jazykovou kulturu, jenž iniciuje úvahy a diskusi o předmětu [226]samotné teorie jazykové kultury. První uvedený cíl, v tomto případě analýza konkrétních problematických jazykových jevů, se pak odráží ve studiích Přechylování jmen živočichů Barbory Albrechtové a O ČEZu, UNESCU a Ikee Ondřeje Dufka. Recenze Ivany Bozděchové Nově poučně i hravě o češtině, která čtenářům představuje knižní podobu vzdělávacího cyklu Čeština nově od A do Ž od kolektivu autorů ÚJČ (ed. M. Pravdová, Academia, Praha 2016), pak vlastně jistým způsobem propojuje původní větší zaměření na laickou veřejnost s dnešním především vědeckým charakterem, a to tím, že představuje popularizační publikaci odbornému čtenářstvu Naší řeči.

Stojí zde rovněž za připomenutí, že narozeniny kromě samotné Naší řeči slaví i jazyková poradna, která byla založena v roce 1936 pod oficiálním názvem Jazyková poradna Společnosti pro slovanský jazykozpyt a Naší řeči. Dotazům čtenářů byly v Naší řeči od počátku věnovány dvě pravidelné rubriky: Hovorna a Drobnosti. Příspěvky ve formě „drobností“ dodnes čerpají z námětů od tazatelů a nejinak je tomu i v případě tohoto čísla – Anna Černá se ve svém textu zaměřuje na nový význam slovesa sankcionovat. S jazykovou poradnou pochopitelně přímo souvisí i tradiční rubrika Z dopisů jazykové poradně.

Jsme přesvědčeni, že Naše řeč je živý odborný časopis, který má stále co dát odbornému publiku i širší veřejnosti. Stoleté výročí bychom chtěli oslavit tak, jak se to pro časopis tohoto typu hodí nejlépe – činorodou diskusí o češtině současné i historické v rámci konference 100 let Naší řeči. Konference se bude konat ve dnech 9.–11. ledna 2017 v sídle Akademie věd ČR na Národní ul. v Praze a pořádá ji redakce Naší řeči ve spolupráci s oddělením jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Naše bezprostřední snaha s ohledem na rozvoj časopisu je dvojí. Jednak chceme, aby se rozšiřovaly řady čtenářů, a to nejen přímých odběratelů, ale i čtenářů nahodilých, které třeba zajímají jen některé z článků. Z toho důvodu dáváme prostřednictvím webového archivu volně k dispozici všechny texty starší pěti let. Dále se snažíme o udržení a zvyšování kvality přijatých příspěvků. To znamená i udržení vysokých nároků při recenzním řízení a také aktivní získávání textů, především do občasných tematických čísel.

Pevně doufáme, že naše práce bude spět k úspěchu a že Naše řeč bude v příštích letech i nadále upevňovat a posilovat svůj status předního lingvistického časopisu o češtině.

Markéta Pravdová, vedoucí redaktorka

Jan Chromý, zástupce vedoucí redaktorky

Ondřej Dufek, výkonný redaktor

Naše řeč, volume 99 (2016), issue 5, pp. 225-226

Previous Z dopisů jazykové poradně

Next Martin Beneš: Jak a proč sociologizovat pohled na jazykovou kulturu

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1