Časopis Naše řeč
en cz

Podplecí a zákrčí

Anna Jirsová

[Short articles]

(pdf)

-

Nedávno jsme v jazykové poradně zodpovídali dotaz, zda je možno druhy masa označovat jako podplečí a zákrčí.[1]

Tato podstatná jména patří k tzv. předponově-příponovému typu tvoření. Jsou tvořena z dvouslovného spojení, tj. ze spojení předložky s příslušným pádem podstatného jména, zároveň se mění i tvaroslovná charakteristika celého spo[165]jení. V našem případě jde o spojení „za krkem“ a „pod plecí“. To je udání místa, kde se pojmenovaný druh masa v těle nachází.

Toto tvoření je v češtině zcela běžné a náležité. Uveďme jen několik příkladů obdobného typu: pod hradem>podhradí, na břehu>nábřeží, pod hájem>podhájí, za humny>záhumní apod. Při tomto způsobu tvoření, kdy se z dvouslovného spojení stává tzv. univerbizací jedno slovo, dochází někdy k hláskovým obměnám; jednak ke dloužení předpony, jednak ke střídání souhlásek v zakončení základu. K oběma těmto změnám došlo v případě tvoření za krkem > zákrčí (je zde i dloužení předpony i změna souhlásky k>č, V češtině zcela běžná). Podoba druhého podstatného jména, podplečí, náležitá není, předpokládá hláskovou změnu c>č, která v této pozici v češtině není obvyklá (srov. pec>zápecí). Tato podoba vznikla zřejmě připodobněním k podstatnému jménu zákrčí, obě slova se totiž vyskytovala v textu často vedle sebe. Za náležitě tvořenou a k užívání vhodnou považujeme vedle zákrčí podobu podplecí.


[1] Označení zákrčí pro druh telecího nebo skopového masa druhé jakosti najdeme už v kolektivní publikaci Nauka o potravinách z r. 1958.

Naše řeč, volume 56 (1973), issue 3, pp. 164-165

Previous Karel Sochor: Směrovací číslo

Next Miroslav Roudný: Na štorc?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1