Časopis Naše řeč
en cz

Divoké kvítí

[Short articles]

(pdf)

-

Říkají nám, že přece jen se jeví polepšení v novinářské češtině. S radostí vítáme každou takovou zvěst. Ale některé chyby se opakují pořád. Pozorný čtenář najde tyto známé opět v tomto klasobraní.

I. Na poli slovesa

Večerník »Práva Lidu« dne 2. března: České noviny nesmí do Uher (m. nesmějí). — Tamtéž dne 13. března: Policie chce tuto otázku řešiti rozháněním lidí, stavících se do front (m. stavějících se do front). — Seidlera jeho ctitelé staví v čelo nového ministerstva (m. stavějí). — Tamtéž 16. února: Z mnoha stran dochází stížnosti na zvyšování nájemného (m. docházejí; rozkazovací způsob: docházej a ne: dochaz!). — Tamtéž 13. února: Nedostanou-li opice všechno přesně a v nejlepší jakosti, hned onemocní (m. onemocnějí). — »Venkov« 5. března: Rozhodně (lépe: naprosto; rozhodný má význam jiný) jsou Němci proti právu sebeurčovacímu, jak mu rozumí Češi (m. rozumějí). — »Národní Listy« (Večerník) dne 13. března: List vykládá, jakého zločinu se dopustili tito čeští sběhové na svých starých rodičích, bratrech a sestrách, kteří v Rakousku a Německu hladoví (m. hladovějí. Pamatuj: slovesa, utvořená od jmen podstatných a přídavných, časují se podle vzoru rozuměti: rozum-ěti, hladov-ěti, šediv-ěti, nemocen — onemocněti atd.). — »Nové Illustrované Listy« v č. 4.: lord Balfour, lord Cecil a jich (m. jejich) přátelé neví, že tyto návrhy na zlepšení rasy nejsou německým vynálezem (m. nevědí). — »Venkov« 5. března: Vláda a její parlamentní aranžéři se vrací k projektu, vyloučiti sporné paragrafy z rozpočtové předlohy (m. vláda a její pomocníci (nebo připravovatelé) sněmovní se vracejí k návrhu (úmyslu) ...). — Večerník »Práva Lidu« dne 18. ledna 1918: Nenávistné podráždění proti opozdivším se nosičům roste a roste (lépe: proti opozdilým nosičům). — Tamtéž 22. ledna: Nemohu nepodpořiti účel tak šlechetný (m. nepodporovati účelu tak šlechetného. Podpořiti jest nepěkný novotvar místo starého, dobrého podepříti nebo podporovati). — »Národní Listy« (Večerník) dne 27. února: Civilní osoby zařazují se proti všemu právu do vojska (m. zařaďují se). — Tamtéž: Generál vyvracel tvrzení, že vřazují se do vojska lidé pro politické smýšlení (m. že se vřaďují do vojska...).

II. Na poli jmen

»Nové Illustrované Listy« č. 4: Nemocemi trpící vojsko (m. vojsko trpící nemocmi, podle vzoru kost). — »Venkov« 5. března: Průběh schůze byl s napjetím očekáván (m. s napětím). — »Právo Lidu« 24. listopadu 1917: V čí rukou je Jerusalem (m. v čích rukou; zájmeno čí se skloňuje podle vzoru »dnešní«). — »Český Svět« č. 26: Vyprávěč zavrtěl sebou na židli (m. vypravěč; slova utvořená příponou -ač, -eč, -ič zkracují zpravidla kmenovou samohlásku: udavač — sazeč [151]— palič atd.). — Večerník »Práva Lidu« dne 18. ledna: Jde o dvě přání při této stávce: o chléb a o mír (m. o dvoje přání). — Dvě ústavodárná shromáždění proti sobě (m. dvoje...). — Tamtéž 16. února: Na těchto poplatcích chtí majitelé domů vydělávati (m. majetníci, vlastníci, držitelé domů). — Ministr nedosáhl svého účele; sbírá se na válečné účele (m. svého účelu; na válečné účely). — Tvrdošijně se bránil (m. tvrdošíjně). — Přísahali věrnost (m. přisahali).

III. Na poli vazeb a obratů mluvních

Večerník »Práva Lidu« 26. února: Odmítl každého příspěvku (m. každý příspěvek). — Tamtéž 18. ledna: Také zastavení vydávání časopisů považuje představenstvo strany zatím za bezúčelné (m. zastaviti vydávání časopisů pokládá...). — »Večer« 17. ledna: Jak to přijde, že z nedávného transportu 400 srbských prasat zaslaných do Vídně více než 100 jich přišlo na zmar (m. čím to je...). — Tamtéž: Z Vídně se sděluje... Časopis »Vorwärts« sděluje:... Jak se nám sděluje (m. oznamuje, píše). Sloveso sděliti (mitteilen) povážlivě se rozmáhá a vytiskuje každé jiné sloveso souznačné (říci, pověděti, oznámiti, zprávu dáti, psáti atd.). — Tamtéž: Kapitán ryt. Purschke jednomu z námořníků řekl, aby až přijde na dovolenou, působil vlastenecky a svým krajanům vpálil známku pro zemězradu (m. vypálil znamení zemězrady). — »Nár. Politika« 12. března: Tak šetří pošta práva jazyková (m. tak pošta šetří práv jazykových). — Tamtéž: Účast v pracích této komise jest závislou od věcných podmínek (m. jest závislá na věcných podmínkách). — »Venkov« 12. března: Jen vzdělaní a pracovití národové budou s to zachrániti vyčerpaný stát (m. budou sto, aby zachránili, nebo: dovedou, mohou, stačí zachrániti). — Večerník »Práva Lidu« dne 18. března: Mír, jejž Německo bude potřebovati, musí si teprve vybojovati (m. jehož). — Tamtéž 2. března: Dělníci nemohou za takového ignorování jich varovných hlasů bráti žádnou zodpovědnost za vývin dalších poměrů (místo: Dělníci za takové nevšímavosti k varovným hlasům nemohou převzíti, míti žádné odpovědnosti (nebo: nemohou býti odpovědni) za další vývoj poměrů). — Tamtéž: Po výslechu městských strážníků přišel na řadu okr. strážmistr. (Na jakou řadu přišel? Míní se: došlo na strážmistra). — »Nár. Listy« (Večerník) 27. února: Purkmistr listoval v těžkém foliantu (m. obracel listy, probíral se...). — »Nár. Politika« dne 3. března: Železářské hodnoty zlevnily (m. zlevněly. Zlevniti jest učiniti levným, zlevněti: státi se levným). — »Zvon« č. 23: Hovořeno o událostech udavších se během svatby (m. o událostech přihodilých (nebo: které se přihodily, staly) za svatby). — Večerník »Práva Lidu« 20. února: Všecky tyto republiky nechtějí odpadnout od Ruska, nýbrž chtějí utvořiti Svaz ruských republik (m. Žádná z těchto republik nechce odpadnouti od Ruska; »všecky nechtějí« znamenalo by, že některá chce). — Tamtéž: Potřebujem opravdový mír s Ruskem (m. potřebujeme opravdového míru s R.). — Itálii je třeba klid (m. klidu). — »Arb. Ztg.« postrádá v prohlášení dr. Seidlera odpověď na hlavní otázku (m. postrádá odpovědi; ale lépe: pohřešuje odpovědi). — Tamtéž: Říšský sněm může sice vyjíti bez ministra války, nikoli však ministr války bez říšského sněmu (m. Říšský sněm může se obejíti, býti bez ministra). [152]— »Venkov« 22. ledna: Vyšetřování v Německu k vůli marsellaise (m. pro marsejésu). — Tamtéž: Kameny nacházejí se v podzemí Nár. Divadla zakryty bednami. Bylo by záhodno, aby v době jubilejní byl umožněn k nim přístup jich shlédnutí (m. Kameny jsou v podzemí Nár. divadla... Bylo by záhodno, aby v době jubilejní bylo možno k nim sejíti a je shlédnouti. — »Nové Illustr. Listy« č. 4.: Nyní pracuje Artur M. Patry na objemném eposu »Syn peřeje«, jež zdá se býti jedinečným dílem v naší literatuře (m. nyní pracuje... o objemném epose, které, jak se zdá, bude...). »Humory« č. 6: To už bude potřeba něco hodně povedeného, aby nás to rozesmálo (m. to již bude třeba něčeho hodně povedeného...). — Večerník »Práva Lidu« 13. března: rádi si dali líbiti pevnou ruku (m. rádi snesli, nebo neměli nic proti pevné ruce). — Tamtéž: Máme muže, nad jehož vhodností nemá napřed býti lámána hůl (m. o jehož vhodnosti nechceme už napřed pochybovati, vyslovovati pochybnosti).

IV. Na poli cizích slov a slohu

»Nár. Listy« (Večerník) 18. března: Mírová smlouva v Moskvě ratifikována (schválena). — Před rozhodujícím stadiem světové války? (před... údobím...). — »Venkov« 3. března: Intervence v záležitosti sproštění rolnictva domobranecké služby (m. Zakročení ve věci zprošťování rolnictva od služby domobranecké). — »Nár. Listy« (Večerník) 27. listopadu: Návrh na odepření schválení císařského nařízení (m. návrh, odepříti n. aby bylo odepřeno schválení císařského nařízení). — Tamtéž 17. ledna: Intimní porady delegátů čtyřspolku (m. Důvěrné porady vyslanců (zástupců) čtyřspolku). — »Večer« 23. listopadu: Zabavení jmění pro sběhnutí (m. jmění zabavené pro sb.). — »Nár. Listy« (Večerník) 13. března: Ohledně kongruy nastaly difference (m. ve věci kongruy, o kongrue nastaly rozpory, nastala neshoda). — »Venkov« dne 3. března upozorňuje, že koncertní a taneční dvorana v Obecním domě pražském nazvána byla správně a hezky Smetanova síň, kdežto se v pohlední době množí na návěštích i v údajích pořadatelských nečeský název sál. — V »Nár. Listech« čtli jsme dne 17. ledna večer tuto slohovou perlu: (Členové jihoslovanského klubu a Českého svazu) táží se v příčině prohlášení hr. Czernína, učiněného dne 22. prosince, podle něhož v odporu s ruskými názory o právu sebeurčovacím, vykonávaném státně samostatnými národními skupinami, a v příčině ochrany národních menšin a v příčině odkázání věcí těch na ústavní cestu, ve státech již stávajících, čímž sebeurčovací právo v Rakousko-Uhersku se ve skutečnosti odmítá.

Naše řeč, volume 2 (1918), issue 5, pp. 150-152

Previous B.: Z příkazu otcova

Next Jmeno či jméno?