Časopis Naše řeč
en cz

Oči, uši

[Answers]

(pdf)

-

(O. B.) jsou duálové tvary k jedn. číslu oko, ucho. Podst jmémo ucho tvořilo nom. duálu od kmene souhláskového a mělo v nom. duálu tak jako jiná neutra s kmenem souhláskovým příponu -i: uši a podle toho i oči. Protože tento nominativ měl týž tvar jako nom. duálu u vzoru kost, který byl také mnohem častější, přešla substantiva uši, oči svými tvary k substantivům vzoru kost a tím se jejich rod původně střední změnil v žen[124]ský. — Je-li podmětem věty větší počet jednotlivců stanovený číslem, které se končí vyšší číslovkou než čtyři, pokládá se takovýto podmět vždycky za podmět rodu středního; na př. »pět vojáků padlo« a ovšem tady také »pět set vojáků padlo, dvě stě vojáků padlo« a p.; vazba podle smyslu, na př. dvě stě vojáků padli, není v češtině zvykem u slovesa, které přímo náleží k podmětu číselnému, nýbrž teprve až u sloves dalších; na př. těch dvanáct mužů povstalo, nasypali chudobnému do pytle uhlí a poručili, aby spěchal domů (v. Gebauer-Ertl, II, str. 110).

Naše řeč, volume 10 (1926), issue 4, pp. 123-124

Previous Lámati si hlavu

Next Oslo, Ošlo